V prvních hodinách po porodu je většina pozornosti soustředěna na hříbě. A právem – mlezivo je pro jeho přežití naprosto klíčové. Obsahuje protilátky, které si hříbě ještě nestihlo vytvořit samo, a kvalita i čas, kdy se napije, mohou rozhodnout o tom, zda přežije.
Když ale klisna hříbě k sobě nepustí, když je neklidná, uhýbá, odhání ho nebo se dokonce brání výpadem, bývá často fixována – svázána, natlačena ke zdi, nebo se jí podvazuje noha. Z pohledu záchrany hříběte je to pochopitelné. Ale co když se za tímto „neochotným chováním“ skrývá bolest?
Poporodní blokády: bývají nerozpoznané, ale poměrně časté.
Porod je intenzivní fyzický proces – nejen pro mládě, ale i pro matku. U klisen dochází během porodu k výraznému napětí v oblasti pánve, bederní páteře, křížokyčelního skloubení, ale také ve fasciálním systému, který propojuje celé tělo. I když klisna po porodu vstane, vypadá klidně a „v pořádku“, může mít:
A i když se tyto potíže často neprojeví, jako například zjevné kulhání, přesto mohou výrazně ovlivnit chování klisny vůči hříběti– není schopná a ochotná ho pustit k sobě, protože cítí bolest, tlak, nebo napětí, které jí nedovolí stát klidně.
Z pohledu welfare zvířat je stále důležitější všímat si jemných signálů nepohody – ať už je to postoj, mimika nebo výraz v očích. U klisen lze rozpoznat tzv. „pain face“ – mimické projevy bolesti, které bývají nenápadné, ale vypovídají o stavu hlubokého diskomfortu. Pokud je klisna po porodu stažená, napjatá, dýchá mělce nebo má ztuhlý výraz, je to stejně zásadní informace jako údaj o její teplotě nebo srdečním tepu.
Jako terapeutka pracující metodou Osteodynamiky® se při ošetření nikdy nezaměřuji jen na jedno místo. I když například navnímám restrikci v oblasti pánevního pletence, ošetřuji celé tělo – protože přes fascie je vše propojeno se vším. Napětí v pánvi se může přenášet až do krční páteře, AO skloubení až po čelist. Napětí v břišní stěně může ovlivnit hrudník i postavení končetin.
Osteodynamika® pracuje jemně, ale hluboce. Pomáhá tělu znovu se poskládat, uvolnit napětí, obnovit rovnováhu – a často se děje to, co laik považuje za „zázrak“: klisna se zklidní, zhluboka vydechne, postaví se jinak… a hříbě se napije jako by nic.
Stejné principy platí i u dalších zvířat – krav, koz, ovcí. Tam, kde se rodí mládě, se mění tělo. A tam, kde se mění tělo, může vzniknout napětí či blokáda. Pokud nastanou komplikace během, nebo po porodu, zpravidla jsou popsané poruchy jako je- poporodní paréza, výhřez dělohy nebo kolika, ale na fascie, svaly a hlubší napěťové vzorce se zapomíná. Přitom i jemná péče v těchto místech může významně zlepšit nejen fyzický stav matky, ale i její vztah k mláděti.
Nejde o hledání viníků. Jde o to začít vnímat tělo klisny( všech zvířat, stejně jako lidí), jako celek. Ne každé odmítání hříběte je projevem špatné povahy. Někdy je to jen tichý výkřik: „něco mě bolí“. A právě tam může začít skutečná léčba – ne silou, ale porozuměním.
Autorka článku: Markéta Kunteová