Borelióza nepostihuje jen lidi – trpí jí i psi, kočky a koně. Často probíhá nenápadně a její příznaky snadno připomínají jiná onemocnění, což vede k pozdní diagnóze. V článku se dozvíte, jak boreliózu u zvířat poznat, jak se přenáší, jak ji diagnostikovat a léčit a proč může být fasciální terapie Osteodynamika® cennou součástí rekonvalescence.
Náš sedmiletý kocour Pepíno se netoulá, miluje naši zahradu, rád blbne ve vysoké trávě a leze po stromech. Ale minulý rok se začal měnit. Byl pořád zalezlý, přestal si hrát, pohyboval se pomalu, jako by ho něco bolelo. A začal hubnout. Ztrácel se před očima i pod rukama. Bylo mu teprve šest a vypadal jako starý kocour, který už je na odchodu za Duhu.
Cesta na veterinu byla doprovázena velkou obavou, že jde o vážné onemocnění. Na veterině padlo podezření na FIV (kočičí AIDS) nebo FeLV (leukémie). Odebrala se krev, ale všechny nemoci vyšly negativní. Jenže Pepíno chřadnul dál. Byl apatický, nechtěl jíst.
Navrhla jsem test na boreliózu. Paní veterinářka reagovala s pochybností: „U koček to není běžné.“
„Ano, rozumím, ale přesto trvám na testu na borrelie. Pepíno měl několik klíšťat ze zahrady, na které jsme přišli, až byly řádně napité.“ Odebrala se tedy opakovaně krev a test na boreliózu se přece jen provedl.
A výsledek? Pozitivní na spirochetu rodu Borrelia burgdorferi sensu lato.
Kocour, který sotva chodil se po antibiotické léčbě začal zlepšovat. Kromě léčby jsem ho pravidelně ošetřovala pomocí Osteodynamiky®, dostával přírodní prostředky i homeopatika.
Po vlastních zkušenostech s boreliózou si dokážu představit, jak se Pepíno cítil. A protože cesta k jeho uzdravení taky nebyla na lusknutí prstu a protože tuším, kolik zvířat trpí zbytečně, pojďme se na boreliózu u zvířat podívat.
Lymská borelióza je bakteriální onemocnění způsobené spirochetami rodu Borrelia burgdorferi sensu lato. Přenášejí ji klíšťata (nejčastěji Ixodes ricinus), a i když je známá především u lidí, postihuje i psy, koně, skot a v některých případech i kočky.
Borelie přežívají v trávicím traktu klíštěte, kde se během sání krve pomnoží. Následně se hemolymfou (u klíšťat je krev a lymfa smíchaná) přesunou do slinných žláz, odkud se dostávají do těla hostitele, ať už člověka, psa, kočky nebo koně.
K přenosu dochází obvykle po 24–48 hodinách sání, proto je včasné odstranění klíštěte tak důležité. Největší riziko přenosu představují nymfy, což je druhé larvální stadium klíštěte. Jsou velmi malé a snadno uniknou pozornosti, což vysvětluje, proč si majitel často ani nevšimne, že zvíře mělo klíště.
Infekce se často projeví až s odstupem týdnů až měsíců po infikování.
Citlivost na boreliózu se mezi jednotlivými druhy zvířat liší. Někteří hostitelé reagují výraznými příznaky, jiní mohou infekci překonat téměř bez projevu. Záleží na odolnosti imunitního systému, věku, celkovém zdravotním stavu a také na tom, jak dlouho bakterie působí v těle před zahájením léčby.
Bakterie Borrelia burgdorferi patří mezi tzv. spirochety, má spirálovité tělo, které jí umožňuje pronikat tkáněmi jako vrták. Díky tomu dokáže přežít, unikat imunitnímu systému a dostat se hluboko do struktur těla.
Ukryje se v pojivové tkáni, nervovém systému, kloubech i srdci, kde může přetrvávat měsíce až roky. Navíc umí „měnit kabát“ a upravuje své povrchové bílkoviny, čímž mate imunitní systém a vyhýbá se likvidaci.
Borelióza je zrádná hlavně tím, že její příznaky jsou nespecifické, rozvíjejí se pomalu a často vypadají jako jiné onemocnění. Zvíře prostě „není ve své kůži“, což může být první varovný signál.
❗ Důležité:
U koček je borelióza často opomíjená, protože se běžně netestuje a příznaky připomínají jiná onemocnění. Pokud se ale borelióza netestuje, může zůstat nediagnostikovaná, i když byly vyloučeny jiné nemoci, jako je FIV (kočičí AIDS) nebo FeLV (leukémie).
Nepodceňujte ani nenápadné příznaky. I drobná změna chování může být signálem, že se v těle vašeho parťáka děje něco vážného.
Základem terapie boreliózy u zvířat je antibiotická léčba – nejčastěji doxycyklinem nebo amoxicilinem, obvykle po dobu tří až čtyř týdnů. Typ antibiotika, dávkování i délku podávání vždy určuje veterinární lékař podle druhu zvířete, jeho hmotnosti a průběhu onemocnění. U některých pacientů může být potřeba léčbu prodloužit nebo po čase zopakovat.
Pokud zvíře trpí bolestmi kloubů či svalů, bývají nasazena i analgetika nebo nesteroidní protizánětlivé léky, které pomáhají snížit zánět a zmírnit nepohodlí.
U zvířat s neurologickými příznaky je léčba složitější a rekonvalescence často delší. V těchto případech je nutná trpělivost, postupné zvyšování zátěže a intenzivní podpůrná péče.
Při včasném nasazení léčby je šance na rychlé uzdravení bez následků. U zvířat může včasná léčba rozhodnout o tom, zda se nemoc podaří zastavit v časné fázi, nebo přejde do chronické formy s dlouhodobými obtížemi.
💡Přečtěte si Průvodce alternativní léčbou boreliózy u zvířat
Praktické tipy, jak podpořit svého parťáka při léčbě i rekonvalescenci – přehledně v jednom článku.
Během léčby i několik týdnů po ní je vhodné omezit nadměrnou fyzickou zátěž a podpořit imunitní systém. Zvíře nemusí být trvale v klidu, ale potřebuje více odpočinku a méně náročných aktivit. Borelióza tělo zatěžuje a léčba také. Organismus potřebuje klid, čas a prostor na zotavení, a to i po dobrání antibiotik.
Vhodná je podpora střevní mikroflóry, protože antibiotika zasahují nejen borelie, ale i prospěšné bakterie ve střevech. Proto je vhodné podpořit střevní mikrobiom kvalitními probiotiky, vhodnou stravou a šetrným krmným režimem. Rovnováha mikrobiomu je důležitá nejen pro trávení, ale i pro imunitní a nervový systém.
Velkou roli hrají také podpůrné terapie. Ve své praxi používám manuální terapie Osteodynamiku® nebo kraniosakrální terapii, které mohou zmírnit bolest, obnovit hybnost a urychlit celkové zotavení.
Zvířata často velmi dobře reagují na přírodní preparáty. A protože možností je opravdu mnoho, připravila jsem pro vás článek: Průvodce alternativní léčbou boreliózy u zvířat – praktický a přehledný materiál plný tipů, jak můžete svého parťáka podpořit při léčbě i v období rekonvalescence.
Borelióza u zvířat není vzácná, jen bývá často přehlédnutá nebo nesprávně diagnostikovaná.
Proto je důležité znát její příznaky, nebát se trvat na testech a vnímat zvíře celostně: jeho pohyb, reakce, výraz, návyky i změny nálady.
Jde o onemocnění, které si žádá pozornost, odbornost a včasnou reakci. Příznaky jsou nespecifické, a právě proto je nutné dívat se na zvíře v širších souvislostech. Kromě standardní veterinární péče a antibiotické léčby může být velkou oporou i rehabilitace a manuální terapie.
Osteodynamika® dává tělu zvířete prostor, aby znovu nastartovalo své vlastní regenerační schopnosti. Jemně a bezpečně pracuje s fasciemi, tekutinami, nervovým systémem i dechem – a pomáhá obnovit rovnováhu tam, kde ji nemoc narušila.
Pokud se věnujete zvířatům – jako majitel, terapeut nebo odborník – sledujte naše články a kurzy v Institutu zdraví zvířat.
Zdraví zvířete nezačíná až u diagnózy. Začíná u vnímání těla. A právě v tom může být Institut zdraví zvířat a Osteodynamika® vaší oporou.